Jak dostat děti do přírody

Když děti od malička vidí rodiče přilepené k telefonům, tabletům a počítačům, skoro ani nevědí, že existuje i jiná možnost, jak trávit čas. Další faktor je zpohodlnělé rodičovství, kdy místo toho, abychom si s dětmi hráli a věnovali se jim, raději před ně strčíme elektronické zabíječe času.

Při mém vyrůstání v devadesátých letech byly sice počítače a mobily na vzestupu, ale pořád jsme byli generací, která trávila většinu času venku. Já osobně jsem od malička miloval zvuk tekoucích potůčků a vůni lesa. Zřejmě i proto mám pořád k outdooru blízko a snažím se každou volnou chvíli trávit v přírodě.

Ne každý má však přístup na zahradu či chatu. Pak je trávení času na skutečně čerstvém vzduchu značně omezené a aktivity skupinek znuděných dětí, potulujících se po městských parcích a lesích, jsou občas více ku škodě než k užitku.

Když ale děti od malička povedeme cestou přírody, v dospělosti nám budou vděčné. Ano, ne vždy je snadné vypadnout z civilizace, ale pokud se máte kam schovat před strastmi a nudou každodenního života - například na chatu, bude daleko jednodušší vzbudit v dětech lásku k přírodě a aktivitám v outdooru.

Nemusíte však trávit v přírodě jen víkendy a dovolenou. Zajít si s dětmi na výlet se dá zvládnout i ve všední den. Nemá ale cenu všechno hnát na knap a z pohodového výletu udělat bojovku závodem proti času a stmívání.

Děti jsou velmi přizpůsobivé. Takže jakmile uvidí, že jste i uprostřed lesů ve stresu a neuvolnění, a už myslíte na to, co jako první uděláte, až přijdete domů, budou to přesně tak mít i ony. Když se tedy chystáte s dětmi na výlet, vypusťte z hlavy veškeré trápení a problémy. Buďte alespoň na odpoledne také dětmi a užívejte si volnost, kterou nabízí divoká zákoutí i cestami prošpikovaná příroda.

Nejdůležitější je děti správně motivovat a cestu se snažit pojmout zábavně, ne jen jako pěší výlet. Pokud se děcka na konci jednoho výletu už těší na další, máte vyhráno. Druhý důležitý faktor je pak vybavení, především dobré boty, které netrápí pohybový aparát.

Triky a motivace

Před výletem je dobré děti namotivovat. Jak, ptáte se? Jakkoliv. Děti milují hry. Na internetu se dá najít spousta výborných her na výlety i návodů, jak si vymyslet vlastní scénář příběhu a úkoly, které po cestě musejí děti plnit. Když máte volný večer, zkuste stvořit vlastní hru, je to švanda. Pokud vždy na konci cesty bude čekat nějaká dobrota, vězte, že děti budou úkoly plnit rychlostí blesku. Ale pozor! Zadání hry si raději vytiskněte či přepište na papír. Když ho budete po cestě lovit na telefonu, opět okrádáte od času bez elektroniky sebe i své děti.

Skvělé je, když během hry děti postupně získávají části např. skládanky, kterou využijí na finální úkol. Pomáhá to motivaci během výletu.

Jestli nemáte čas tvořit vlastní či shánět ozkoušené a osvědčené hry, existují dnes i e-shopy s propracovanými náměty a celkovým zadáním her na výlety. Osobně je prověřené nemám, ale věřím, že je tvoří šikovní lidé.

Zároveň si ale myslím, že pro každou trochu kreativní duši je samotná tvorba hry výzvou a jakmile ovládnete základní myšlenky a příběh, je to snadné jako facka. Peníze pak raději investujte do lepšího outdoorového vybavení než do jednorázové hry na výlet.

K vlastní tvorbě můžete využít i nespočet tras s pohádkovými motivy na každém druhém kroku. U těchto dětských turistických trasiček většinou bývá základní příběh i nějaké ty jednotlivé stanoviště s úkoly. Když tedy nemáte čas či inspiraci vymýšlet vlastní, můžete do začátku použít hotové trasy.

Na výletě s dětmi by vždy cesta měla mít určitý cíl. Pro děti je to obrovská motivace. Když k tomu ještě přičtete nanuk/zmrzlinu/nebo i jakýkoliv bonbon jako odměnu (když mrňous není zvyklý pojídat sladkosti jako na běžícím páse), uvidíte, že únava půjde stranou.

Jakmile vyrážíte s menšími dětmi, mějte na paměti, že jdete na tento výlet kvůli nim, ne kvůli sobě. Pro vás je 5-10 kilometrů jako nic, pro děti, které nejsou zvyklé více chodit, může být tato trasa naprosto dostačující a pokud je nechcete od turistiky a výletů do přírody nadobro odradit, zvolte do začátku kratší trasy, aby si děti vybudovaly lásku k pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu sami. Nelámejte to přes koleno!

Fyzická kondice je rok od roku horší

Od roku 2007 pořádám spolu se skupinkou nadšenců dětské letní tábory v Orlických Horách a z vlastní zkušenosti musím říct, že kondice nových a nových generací silně upadá. Za nás (jakožto dětí na tom samém táboře) nebyl problém ujít na celodenním výletu 25 km po horských cestách. V posledních letech ujdeme s dětmi různých věkových kategorií (1.-9. třída) maximálně 15 kilometrů a je to tak akorát, aby nám za dva dny únavou nepadly do zvýšených teplot. V našem případě je to i skutečně nabitým aktivním programem, ale je vcelku jedno, jestli s dětmi vyjdete ven jednou za „uherský rok“ nebo jsou pak v aktivním zápřahu několik dní v kuse.

Vždy je lepší dojít oklikou (delší cestou) na hrad a pak se krátkou cestou vrátit k autu/vlaku/autobusu a vyrazit domů než nejprve dojít „do cíle“ a pak se oklikou vracet - děti přemýšlejí logicky, i když se to občas nezdá, a proč se domů vracet delší cestou než je nutné - to prostě logické není, ať už se to pokusíte vysvětlit jakkoli. V tu chvíli vám to možná „sežerou“, příště už výlet s díky odmítnou. Nešijte na děcka větší habaďůru, než je nutné.

Dostat odměnu za pořádný kus cesty je vždy příjemné. Však vy sami se také těšíte na pivko, kávičku či nějakou jinou dobrotu, kterou skýtá cíl vaší cesty. Dopřejte to i dětem, budou se těšit a to vždy zrychluje krok. Při cestě ale nezapomínejte doplňovat dětem energii i nesladkou sváčou a především tekutinami. Nejlépe tedy vodou. Nikdo nepotřebuje kupu cukru, která se po chvíli vytratí.

Stejně tak dávejte pozor, jelikož ani v rámci motivace není dobré předopovat děti cukrem a dalšími pochutinami. Daleko lepší je například ovoce. Čerstvé jahody, banán, ananas a hroznové víno smíchané v jedné krabičce - to je prostě malý poklad.

Vybavení

Potřeby svých dětí musíte znát nejlépe sami. Pokud ale dopředu tušíte, že vaše ratolesti budou chodit a pobíhat všude možně, jen ne po cestě, je dobré jim koupit takové boty, které budou dobře držet nohu a fixovat kotník - tedy vysoké outdoorové boty. Důležitá je také protiskluzová podrážka. Dětská noha neustále roste a proto před výletem vždy zkontrolujte, zda jsou boty ještě použitelné - jakmile se v půlce cesty objeví puchýře a otlačeniny, není to příjemné pro děti ani pro vás (ať už budete poslouchat nářek nebo děcka vezmete na záda).

Když jste si jistí, že vaše dítko bude neustále na cestě po vašem boku, zvládne nejspíše cestu i v botách bez podpory kotníku, čili v nízkých outdoorových botách. Ta se často jeví jako pohodlnější. Záleží samozřejmě, co je dítěti samotnému příjemnější, a také na trase, kterou se chystáte projít - čím obtížnější trasa, tím důležitější faktor hrají kvalitní boty.

Jestli jste s dětmi v outdoorových radovánkách už zběhlejší, přibalte spacák, karimatku a stan a hurá na dvou či třídenní putování. Když naplánujete trasu poblíž civilizace a obědy a večeře si dopřejete v restauracích a kioscích, nemusíte s sebou ani tahat tolik jídla. Pokud ale chcete sobě a dětem dopřát stoprocentní divočinu, určitě si přibalte lehkou a přenosnou kuchyni a jídlo, které snadno uvaříte. Tím nemyslím, že k obědu si opečete párek, k večeři ho uvaříte v hrnci s vodou a ke snídani ho zbodnete za studena. Vyzkoušejte mrazem sušené hlavní chody i sladké tečky. Stačí do nic přidat vodu a pobyt v přírodě hned dostane luxusní punc.

Závěrem

Neodpustím si ještě poznámku k motivaci:
Děti se chovají podle svých vzorů. Těmi jsou nejčastěji rodiče. Pokud jako rodič neustále visíte na mobilu, dá se to předpokládat i u vašich dětí. Pokud jako rodič vyhledáváte outdoor a pobyt v přírodě a náležitě si tuto zábavu užíváte, vaše děti se nebudou moci dočkat, až poprvé vyrazí po svých s vámi. Uvidíte.