Jak na běh, když roky přibývají?

Odkojeni na běhu

Pro člověka je přirozené hýbat se, a to jak z hlediska ontogeneze, tedy vývoje jedince (už jako děti jsme věděli, že pobíhání po zahradě/parku/poli/hřišti je nejlepší věc na světě, a to, po čem se nám na smrtelné posteli bude nejvíce stýskat, je právě ten vítr ve vlasech a síla v nohou), tak z hlediska fylogeneze, vývoje člověka jako druhu. Ano, mnozí vědci věří, že jsme, coby živočišný druh, byli stvořeni s perfektními dispozicemi k distančním běhům. To ovšem bylo předtím, než nás náš “příliš” bystrý mozek zastavil a upoutal k polím, pásům a počítačům. Tedy, jen některé z nás :-)

Jako důkaz předešlých vět nám slouží indiánský kmen Tarahumara, který se proslavil neuvěřitelným běžeckým nadáním a skvělou kondicí až do velmi vysokého věku. Výkony a entuziasmus indiánů, který světu představil Christopher McDougall ve své knize Zrozeni k běhu (Born to Run), nadchnul miliony lidí po celém světě. Zdá se totiž, že jediným tajemstvím jejich úspěchu  je běhat správnou technikou, hodně a s chutí. O všechno ostatní už se naše tělo postará samo. Biolog Dennis Bramble z univerzity v Utahu tvrdí, že co do rychlosti dosáhneme své nejlepší formy ve věku 27 let. Pokud bychom tedy začali běhat v 19 letech, potrvá nám cesta na vrchol pouhých 8 let. S přibývajícím věkem o rychlost přicházíme, ovšem na stejnou úroveň, na jaké jsme byli v teenage věku, se dostaneme teprve v 64 letech! No není to povzbudivé?

A co teprve fakt, že s klesající rychlostí nabýváme na vytrvalosti? Mysleli jste si, že ultramaratoncem se člověk musí narodit? Omyl, běžci se na ně obvykle “kvalifikují” až po třicítce či čtyřicítce! Zatímco totiž rychlá svalová vlákna s věkem ubývají, pomalá (ta vytrvalostní) zůstávají. Poměr těchto dvou se mění, ale jak je vidět, pravidelným tréninkem můžete ještě v době, kdy už jste se viděli za zenitem, uhánět antilopy k padnutí.

Jak zůstat fit ve stáří?

Co dělat, abychom stáří doslova utekli? Chce to:

Posilovat – Ve vyšším věku mají naše svaly tendenci ochabovat. Nesmíme jim k tomu dát prostor, proto běh prokládejme posilováním a jiným kompenzačním cvičením, díky kterému budeme pravidelně stimulovat všechny svalové skupiny. Vyzkoušet můžete například plavání či jógu.

Makat na technice - Čím jsme starší, tím víc záleží na naší běžecké technice. Díky ní totiž nebudeme tělo jednostranně přetěžovat a vyvarujeme se chyb, které by mohly mít nepěkné následky. Navíc propracovanou běžeckou technikou můžete vykompenzovat pokles rychlosti a namazat si na chleba i kdejakého mladého cucáka! ;-)

Trénovat s mladšími – Když už jsme u těch mlaďochů, i oni mohou být pro náš trénink prospěšní. Jednak srší nakažlivým elánem a jednak nás jejich společnost dokáže motivovat k lepším výkonům. Přece nebudeme za páprdy, pche!

Regenerovat - stejně jako kvalitní trénink je důležitá i důkladná regenerace. Dopřejte si dostatek spánku a rozmazlujte se masážemi a příjemným lenošením s nohama nahoře. Zkusit můžete také kompresní pomůcky, které regeneraci ještě urychlují.

Zdravě jíst - Chcete jízdu? Pak potřebujete kvalitní palivo. Zdravá domácí strava s vysokým obsahem proteinů urychlí vaši regeneraci, zamezí ochabování svalů a dodá vám energii pro pravidelný trénink. A kdyby vám to bylo málo, můžete si dopřát doplňky stravy, které vám zajistí dostatek živin a minerálů i pro výkony hodné Forresta Gumpa.

Užívat si to – Hlavní ingrediencí do elixíru mládí je optimismus. Dokud nás pohyb bude bavit a budeme si běh užívat, nemůže nás stáří dohnat!

Takže co z toho vyplývá?

Že pokud jste běhání ještě nezabalili, nepřestávejte (ani když na závodech zjistíte, že jste nejstarší a jako jediní neumíte provést registraci přes tu mobilní aplikaci, o které vám říkala vnoučata).

A pokud už jste běžecké boty pověsili na hřebík? Zase je hezky sundejte a znovu začněte. Nikdy totiž není pozdě!