Jaké vánoční dárky koupit pro muže?

„Hele, jestli chceš nějaký tipy na dárky, tak já už mám všechno vymyšlený, klidně se můžeš opičit,“ povídá Romana a pokračuje: „ale všechno jsou to praktický dárky, abys nebyla zklamaná.“
Zuzana váhá. Romanu zná odmala a tuší, o jakou sortu dárků se jedná. „Ale pryč s předsudky,“ pomyslí si, „vždyť nemám co ztratit.“

„Dobře, to budeš hodná,“ mrkne Zuzana na Romanu a navrhne, aby si někde sedly na kafe. Romana přikývne o chvíli později už obě dostávají horký nápoj v útulné kavárně s klidnou hudbou. „Tak povídej, co máš pro tátu?“ ptá se dychtivě Zuzana.

„Tátovi jsem koupila těžítko, když s ním hrkáš, sněží v něm. Jednou v práci otevřel okno a papíry, který byl línej dát do šuplíku, se mu rozlítly po stole. Tak si je příště může zatížit a průvan mu nic nerozfouká,“ povídá s nadšením Romana a pokračuje: „no a pro bráchu chci hrneček. Asi s nápisem ‚Nejlepší brácha' nebo tak něco vtipnýho.“ Chvíli bylo ticho.
„No, moc se na to netváříš,“ dodala nakonec Romana.

„Těžítko a hrnek by táta s bráchou nevyužili, a navíc, kdyby se jim jedno nebo druhé hodilo, už si to dávno koupí. Pro tátu mě napadly hole na trek nebo nějaké vybavení na lyže. Nové hůlky k lyžím, bunda nebo kalhoty - na běžky nebo sjezdovky. Možná rukavice. Uvidím, co mi cvrnkne do nosu. On rád tráví zimu aktivně, jinak mu prý roste břicho,“ řekla s úsměvem Zuzana.

„Haha, chlapi. Bojí se tloustnutí víc než ženský,“ přitakala Romana, „ale něco na zimu bych tátovi mohla koupit. Aspoň čepici, když už ho nehřejou vlasy.“

„No vidíš, čepice je super nápad. Asi nějakou koupím Michalovi. Bráchovi teda plánuji hlavně ponožky. Tradičně. Ale určitě od Stance, ty jsou netradiční a vypadají parádně. Dělají je s obrázky z marvelovek, Star Wars, NBA a na noze vypadají luxusně,“ zamyslela se Zuzana a před očima jí běžely výjevy, které včera procházela na internetu.

„Tak já ti chtěla poradit s dárkama a zatím je to opačně,“ podivila se Romana, „tak schválně, co plánuješ dál?“

Zuzana se zamyslela a řekla: „Příteli chci určitě koupit chránič páteře. Na léto helmu na kolo a na zimu helmu na sjezdovky. On je to blázen. V zimě skáče na lyžích i na prkně a v létě zase blbne na kole, tak ať ho mám v bezpečí a nemusím se o něj tolik bát.“

Romana se zaujetím poslouchala a přemýšlela, koho by chtěla chránit: „Tohle já asi nemám pro koho. Každopádně příteli chci dát knížku s tipy na výlety po Český republice.“

„Ty vogo, vždyť toho je plný internet,“ vyhrkla Zuzana, „a tam je to navíc aktuální. Teda promiň, jako dárek to je hezké, ale využije to? Raději bych mu koupila pořádné boty, ve kterých může po těch výletech chodit.“ „Hmm, když to tak slyším, tak máš asi pravdu. Krabice s botama ho určitě potěší víc,“ došlo Romaně, „tak snad aspoň ten ručník pro něj mi nevymluvíš, chodí často na vícedenní výlety, tak ho určitě využije.“ „Jo, myslíš ten rychleschnoucí?“ přikyvuje Zuzana. „Cože? To se dělá?“ Romana se zarazila a Zuzana se podivila: „To nevíš? Na výlety je to ideální. A rovnou mu k tomu přidej čelovku, ať se v noci neztratí.“

Breptání na chvíli ustalo. Zuzana se napila vlažné kávy a Romana zatím na telefonu lovila informace o ručníku. Když zvedla oči z displeje, vydechla a povídá: „Hele, a co by sis myslela, kdybys dostala sprcháč?“ „To bych si myslela, že ti smrdím,“ odpověděla bezprostředně Zuzana a rozesmála se.

„Ty mi kazíš radost,“ oplatila jí úsměv Romana. „Promiň, tak místo sprcháče sáhni po nějaké kosmetice, ne?“ konejšila Zuzana Romanu. „Kosmetice? Pro chlapa?“ Romana se zamračila. „No jasně, já příteli minulý rok dala balíček outdoorové kosmetiky. On by si to sám nekoupil, ale teď to používá a ani v zimě nemá suchou pleť,“ reagovala hned Zuzana.

„Tak je pravda, že ten můj si pořád stěžuje, že když se oholí, že má hrozně suchou pokožku,“ zamyslela se Romana. „Přece jen si to napíšu.“

„Napiš. A jestli chodí po těch túrách, tak se mu určitě bude hodit i batoh, sluneční brýle a sluchátka. To jsem mu taky kupovala minulý rok a nemůže si to vynachválit,“ povídá Zuzana.
„Hmm, to je super nápad, lepší než ten toaleťák s vtipama, který jsem plánovala,“ uznala Romana.

„No a pro sestru chci hlavně dobrou čokoládu,“ pokračovala Romana. „Hm, sestru nemám, ale čokoládu bych si dala,“ řekla s jiskrou v oku Zuzana a začala se rozhlížet po obsluze.