Postroj pro medvěda - Vesta Inov8 RACEULTRA

Kousky lehké, ještě lehčí i ty označené jako „ultralight“ často vracím jako příliš těžké, a tak při honbě za co nejlehčím batohem byl onen batoh osekán až na torzo, které má s původním zavazadlem už jen málo společného. Je to vlastně takový postroj, který ze všeho nejvíce připomíná vestu. A Inov-8 RAC EULTRA je jedna z nich.

Konstrukce je v principu velmi jednoduchá – obal na hydrovak spojený dvěma popruhy přes rameno a trocha toho šněrování. Nic víc, nic míň. Víc toho na ultramaraton většinou není potřeba, a pokud chceme, aby vesta držela pohromadě, tak ubrat už není moc co.

Zážitky? Žádné.

Nejsou to ale barvičky, ani konstrukce (tam ostatně není moc co vymyslet), ale detaily, které rozhodují o tom, jak vám bude závodní vesta sedět. Kromě dvou krátkých klusání jsem ji pořádně otestoval na 100 km ultratrailu v Číně. A jaké s ní mám zážitky? Žádné. Zní to jako hloupost, ale ve skutečnosti jde o to nejlepší, co vám taková vesta může poskytnout – tedy vůbec nic. Vysvětlím…

Před startem jsem vestu oblékl… a v cíli ji zase vysvlékl. Mezi tím jsem o ní prakticky nevěděl. Díky nastavitelné délce popruhů na bocích jsem si je prostě jednou nastavil a dál už do nich nevrtal. Vesta seděla jako přibitá. Žádné poskakování, odřeniny, oděrky, nic. Součástí je dvoulitrový hydrovak na zádech a dvě půllitrové lahve v kapsách na popruzích vepředu. Díky tomu, že je zátěž rozložena dopředu i dozadu, a navíc oproti batohu má své těžiště výrazně výše, šetříte při běhu bederní páteř – tolik namáhanou při dlouhém běhu s batohem. Inov-8 se tentokrát prostě trefilo přímo do černého.

Vše na dosah ruky

Při plném stavu můžete nést až tři litry vody (a často jsou místa, kde se to vyplatí). Je-li vody dost, lze na občerstvovačkách jen rychle měnit láhve „za vostrý“ a v hydrovaku mít vody jen trochu pro případ nouze, kdyby to k dalšímu občerstvení trvalo déle, než jste čekali. A do zadní části („batohu“) tak nemusíte prakticky vůbec chodit. Vesta je navíc vybavena vyjímatelným izolačním obalem na hydrovak – což z ní dělá ideálního společníka na zimní výpravy. Vestu si můžete „obléct“ pod bundu, a udržet tak (nejen) čaj teplý déle. Ale zpátky do horka.

 Důležitým požadavkem na tyto vesty je, aby bylo při běhu vše za pohybu pohodlně přístupné. RACEULTRA to splňuje dokonale. Na popruzích je několik gumiček a celé jsou vybaveny kapsami ze síťoviny. Někdy jsou ve více vrstvách, leze se do nich shora i zezdola, tento systém jsem ještě pořádně neprozkoumal. Ale vím, že jsou tam, kde mají být. Když jsem po devíti hodinách běžel naprosto vygumovanej a veškerou energii jsem věnoval koukání, kam šlapu, vždy jsem intuitivně nahmatal otvor do kapsy a bez obtíží něco vytáhl – gel, tyčinky, rozinky…

Síťovinou a také „pavoukem“ z gumy je pokryta i hlavní kapsa na hydrovak. I do ní se dá při troše zručnosti dostat. Přesto, že jsem značně zkrácený a různé gymnastické prvky a protahovací cviky mi nikdy moc nešly, jsem ze zadní kapsy několikrát za běhu vytahoval kouzelný pytlíček plný gumových medvídků, kyselých žížalek, sušeného ovoce a jiných nezbytných dobrot. Proto jsem si jitý, že to zvládnete v klidu taky. S největší pravděpodobností to ale nebude třeba – kapes na ramenních popruzích je tolik, že zásoby v nich vydrží na mnoho hodin. Kapsa na zádech je tak ideálním místem, kam hodit povinnou výbavu jako je záchranná folie, čelovka a podobně.

Inov-8 vesta je zkrátka výborná. Protože skvěle dělá to, co jsem od ní očekával. Nic. Při běhu neposkakuje, nedře, nevrže, neruší a nerozptyluje. Celý závod na ni prakticky není třeba myslet, a můžete se tak soustředit na to důležité – na běh, na vlastní pocity, na krajinu kolem, případně na mapu a správnou navigaci.

Všechno je umístěno tak, jak má. Při závodě jsem někam instinktivně hrábnul – a ono to tam bylo. Všechno to bylo po ruce a drželo na svém místě. Do zadní kapsy jsem lezl jen dvakrát – když jsem na 35. a 68. kilometru v čínské výhni doplňoval hydrovak. V cíli jsem pak doslova padl a probudil se až zhruba za dvě hodiny, s vestou pořád na sobě. Prvních 100 km se na ní nijak nepodepsalo, kromě bílého „bludiště“ od potu. Jak jsem řekl v úvodu, je to vlastně jen tenký obal na hydrovak, takže není problém ji hodit do pračky s dalším toxickým závodním materiálem.

Po celém dni čínského závodu se ptám Kristýny: "Tak co vesta?" "Vesta? Jo vesta... úplně jsem zapomněla, že ji mám na sobě!"

Koncept závodní ultralehké vesty není nic převratného, dnes jej nabízí mnoho výrobců. Jsou to ale právě detaily a vychytávky, které ji odlišují. Čím je závod delší, tím méně toho s sebou chci mít. V tomhle jsem minimalista. Tuhle vestu si ale často s sebou vezmu. Nebudu ji ani považovat za věc, kterou mám s sebou, protože ke mně spíše přirostla.