Sejděte z cesty: Jak přejít ze silnice na terénní běh?

Nepotřebujete tlumené boty (někteří běžci dokonce nepotřebují žádné), protože lesní cesta, i ta ušlapaná, je oproti asfaltu měkká a tlumí sama.
Nepotřebujete hudbu, protože o zvukovou kulisu se vám postará vítr a ptačí sbor v korunách stromů.
Nepotřebujete tajit dech, když přebíháte silnici, protože...no, protože žádnou nepřebíháte.
Tady je vzduch čistý, myšlenky klidné a čas se nepočítá na vteřiny, ale na roční období.
Jste zase živočichem v jeho nejčistší podobě.
Jste trailovým běžcem.

A jak tedy na to?

Jak může běžec městského typu konvertovat k trailu? Tady je pár tipů:

1) Začněte pomalu

Jste-li zvyklí na pevnou půdu (čti: tvrdý asfalt) pod nohama, běh v terénu pro vás bude nezvyk. Přírodní povrch je pro nezpevněné kotníky náročný a celá technika běhu se mění v závislosti na podkladu. Nežeňte se proto hned na začátku do extrémů, ať své končetiny nevystavujete nárazově příliš velké zátěži. Dávkujte si přírodní výběhy po troškách a postupně přidávejte.

2) Dívejte se pod nohy

I tento tip souvisí s náročností terénu. Neumíte-li povrch číst (a buďme upřímní, homo urbanus to už často neumí), může být zrádný. Hrboly, díry, kameny a klacky jsou všudypřítomnými nástrahami, které nám příroda klade do cesty, abychom při každém kroku zůstávali v pozoru a přítomní. Odolejte proto pokušení ponořit se do vlastních myšlenek a běžet na autopilot, jak jste možná zvyklí z běhání koleček v parku. Sledujte cestu zhruba dva metry před sebou, díky čemuž dokáže váš mozek rychleji vyhodnotit blížící se nerovnosti. Váš běh tak bude bezpečný a plynulý.

3) Dívejte se kolem sebe

Protichůdná rada? Jen zdánlivě. Běh v přírodě je přece především o tom, vnímat uklidňující zelený prostor kolem sebe. Chce to trénink, ale brzy se naučíte sledovat současně stezku i krajinu. A kdyby ne, pauzy na napití jsou ideální příležitost k pokochání. Tak si to vychutnejte! :)

4) Pořiďte si správné boty

V silničkách toho v terénu moc nenaběháte. Jejich podešev je zbytečně tlumená, ale o to méně zvrásněná, takže má na kluzkém a nerovném povrchu nedostatečnou trakci. Hlavně na kamení, suchém (či zmoklém) listí, v blátě nebo na zledovatělé stezce potřebujete mít na nohou boty, na které se můžete spolehnout. A jak je správně vybrat? Poradíme vám v seriálu Můj První Běh:

vybrat trailovky

5) Objevujte své okolí

Nemusíte hned vyrážet do Tater, Alp nebo Himálaje. Pro trailového začátečníka bude s velkou pravděpodobností silným zážitkem i les za domem či pěšinka mezi poli za městem. Jejich výhodou je, že se kdykoli můžete vrátit, kdyby vás zaskočila únava nebo nečekaná změna počasí. Pro začátek rozhodně dobrý!

6) Pomalu zařazujte kopce

Předchozí rada samozřejmě neznamená, že máte kolečka v parku vyměnit za kolečka okolo řepky a spokojit se s tím. Jakmile se seznámíte s terénem a vaše kotníky pochopí, že jim začíná nový režim, začněte do tréninku zařazovat výběhy a seběhy. I o těch se dozvíte víc v našich videích pod vedením ultramaratonce Tadeáše:

7) Vyběhněte za různých podmínek

Začínáte si být jistí v kramflecích? Pak přichází další fáze: Poznejte různé tváře terénu. Vyběhněte po dešti, když mrzne, sněží nebo řádí období sucha. Seznamte se zkrátka s tím, jak se příroda chová a jak s ní v danou chvíli vyběhnout. Doslova.

8) Obutí neobutí

Pokud vás běh v přírodě čapnul a s tou autentičností to myslíte opravdu vážně, můžete vyzkoušet i bosý běh. Minimalistická obuv vám dopřeje přímý kontakt se zemí a intenzivní prožitek z každého kroku, aniž by vám hrozilo poranění ostrými kamínky a jinými nástrahami. Dejte ale pozor, abyste si netrénovaná chodidla napoprvé neodrovnali. Zařazujte bosý běh a chůzi po troškách a nechte nohy přivyknout na (staro)nový způsob pohybu. I k přirozenosti se holt musíme propracovat. :)

chodit bos

9) Vše potřebné si vezměte s sebou

Chystáte-li se na delší výběh či běžíte někam, odkud není návratu (jen pro příštích několik hodin, samozřejmě), ujistěte se, že máte s sebou vše potřebné. Pořiďte si běžecký batůžek, který neomezuje v pohybu, na zádech neskáče ani nedře a je tak lehký, že vám nepřidá zbytečnou zátěž navíc. A jaké vybavení si s sebou vzít na takový celodenní výběh v horách?

• dostatek vody (ideálně ve vodním vaku, abyste kvůli pití nemuseli pořád sundávat batoh)
• nabitý telefon s GPS
• neprofuk a/nebo nepromokavá bunda
• nabitá čelovka
• neelastická tejpovací páska (dokáže zachránit lehce zvrtnutý kotník i posloužit jako náplast)
• ionťák
• mikina na přivléknutí
• toaletní papír
• kompresní návleky nebo podkolenky
• zobání pro doplnění cukru - rozinky, datle, sušené třešně, hroznový cukr, flapjack...
• opalovací krém a balzám na rty s UV faktorem 
• kvalitní sluneční brýle s UV faktorem (každých 300 nadmořských metrů je UV záření o 4-5 % vyšší)
• trekové hůlky
• občanka (kdybyste se zaběhli k sousedům do "ciziny" - většina našich hor je totiž u hranic)
• kartička zdravotní pojišťovny

A to je pro začátek všechno. S dobrými botami na nohou a našimi radami na mysli z vás bude terénní běžec co by dup.

Tak trailu zdar!