Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies (viz Podmínky používání). Souhlasím Odmítám

Terezin běžecký deník 9: Podzim

22. 12. 2013

S pořádně vysoko nastavenou laťkou vybíhám na další běh, a kupodivu jí zvládnu dostát i jinak než podlezením. Za chvíli už je aspoň jeden kilometr v kuse standard a zjišťuju, že ono jde o tu fyzičku tak nějak až v druhém plánu – ještě víc než ona mi pomáhá čistě to vědomí, že můžu. Doposud jsem si dávala pozor, abych to nepřepálila, a intervaly jsem prodlužovala opatrně s mottem „Jsi lemra, bacha, ublížíš si“. Kdežto teď, když už nemůžu, tak na sebe vrčím „Hele, šlo to minule, tak teď to musí jít taky!“ A ono to jde.

Třikrát a dost

Po pár dalších bězích se tedy dostanu na něco přes pět kilometrů na tři intervaly. První běh tímto stylem ovšem nepatří k nejjednodušším – ačkoliv se mi podél Labe běží parádně, přece jen to je docela skok, sporttester dotčeně vříská a po doběhnutí mám co dělat, abych se dovlekla domů. Naštěstí jsem přijela na kole, tak mají nohy alespoň nějakou aklimatizaci, a nejdou hned do úplného klidu, což následky sníží na minimum. Ale i to minimum dá zabrat… Druhý den tedy vzpomínám intenzivně a přemýšlím, jestli by to přece jenom nechtělo ještě trochu zvolnit…

Přesně takhle nějak to vypadalo druhý den...

Podzimní bilance

Následně udeří dovolená, která je sice plná plavání, ale jinak poměrně poklidná, po ní aklimatizační rýmička, do které si ještě stihnu nějak divně pochroumat kyčel… Laťka se nadále nikam neposouvá, ale naštěstí ani nijak hluboko nepadá. A že se vší nepřízni osudu i vlastní blbosti navzdory fyzička lepší, zjistím ve chvíli, kdy dobíhám slušný kus cesty k zastávce.

V ten moment si uvědomím dvě důležité skutečnosti – za prvé, že ještě před pár měsíci bych to rozhodně nedoběhla, a za druhé - miluju svoje běžecké boty. Protože byť mám na sobě kvalitní trekové boty, žádné lodičky nebo sandále, těžkotonážně dušu a daleko bych se takhle určitě nedostala. Jakkoliv jsem tomu ze začátku nevěřila, opravdu se to nedá srovnat a je mi jasné, že bez dobrých bot bych běhat vlastně vůbec nemohla…a už jsem ve fázi, kdy by mě to fakt mrzelo! :)