Naše “ghanská střela” - Titus Ablorh

Tite, máš ghanské kořeny a perfektní češtinu. Narodil ses tady nebo tam? A navštěvuješ Ghanu?
Můj táta v Brně studoval a během vysokoškolského života zde poznal mámu. Já se tu už tedy narodil. V Ghaně jsem byl za svůj život dvakrát, naposledy loni v létě, společně s celou naší rodinou. V budoucnu bych se tam rád zase podíval. A kdo ví, jednou třeba už se svou vlastní rodinou.

Víme o tobě, že jsi od dětství závodně tančil, dokonce velmi úspěšně. Jak se to stane, že je z tanečníka ultramaratonec?
Ano, standardním a latinskoamerickým tancům jsem se věnoval od útlého věku - od mých 5 do 21 let jsem strávil na tanečním parketě převážnou většinu svého volného času. Úspěšný tanečník musí splňovat a zároveň rozvíjet spoustu aspektů tanečního projevu, jako je technika, pohyb, rytmické vyjádření, takt a základní rytmus či schopnost jakési spolupráce s partnerem, tzv. partnering. Tanečník, který chce jít s dobou a zvládat veškeré tyto aspekty ve velmi náročném tempu však musí počítat i s velkou fyzickou náročností. Proto mimo ty klasické taneční hodiny vyhledává i tréninky, na nichž rozvíjí svoji fyzickou připravenost.

Já měl to štěstí, že jsem se setkal s člověkem, který mě po řadu let fyzicky připravoval velmi dobře - tím bych chtěl poděkovat svému dlouholetému trenérovi Eduardu Havlíkovi za mou důslednou přípravu. No a s ním a s kamarády (tanečníky) jsme se kdysi vydali otestovat svou fyzickou zdatnost na jeden překážkový (OCR) závod. Nezůstalo u jednoho a po asi 2 letech závodění jsem zjistil, že mi přirostl k srdci hlavně samotný běh. A tak se zrodila láska k přírodě, běhání a později i k samotnému ultratrailu.

Jak dlouho běháš celkově a jak rychle ses dostal k ultratrailu?
První OCR závod jsem běžel v létě 2014 v Liberci. Byl to nejkratší závod ze série Spartan Race, tedy Sprint (5 km a více + minimálně 20 překážek). Během roku 2015 jsem se "proběhal" až k tomu nejdelšímu a v září 2016 absolvoval Ultra Beast (40 km a více + minimálně 60 překážek). Mezitím jsem se účastnil různých kratších až středně dlouhých běhů v Brně a okolí. První, pro mě opravdový ultratrail jsem okusil až v zimě letošního roku a to na LH24 (24 hodin na Lysé hoře), které pro mě bylo velkou neznámou a následně i pěkným kopancem, abych začal pořádně makat.

Co ti běhání přináší?
Už během mé taneční kariéry jsem si vybudoval pozitivní vztah k pohybu jako takovému. Při tanci mě naplňovalo spojení pohybu s hudbou, s partnerkou a s publikem. U běhání jsem většinou sám, jak v tréninku, tak hlavně při dlouhém závodě. Baví mě příroda, její zvuky, pohyby a především výhledy, scenérie. Užívám si to.

Jaká je tvá dosud nejdelší souvislá trasa?
Byl to letošní Štefánik trail 140, trasa vedoucí po hřebeni Malých Karpat v délce 144 km.

Trénink na ultratrail zabere spoustu času. Kdy a jak trénuješ?
Pracuji na směny. Když mám ranní, jdu většinou běhat po práci. Tělo už je nějakým způsobem nastartované a nebývá s tím větší problém. V případě, že mám odpolední, musím se donutit ráno/dopoledne. Když už ale vyběhnu, v práci se mi pak odpoledne dobře pracuje :-)

V jakých botách běháš?
Nemám jich až tolik jako většina běžců. Terén v mém tréninkovém prostředí je většinou offroad. Silničky mám jen jedny a to spíš jen pro případ. Jedny z mých prvních trailovek, které zároveň stále obouvám s velkou oblibou (i když spíše už jen do tréninku) jsou adidas Response TR Boost. Mám v nich už naběháno spoustu kilometrů od kratších až po středně dlouhé ultra. Stále vypadají jako nové a nedaří se mi je odrovnat :-). Velkým překvapením pro mě byly New Balance MT980BO, které moji úzkou nohu (kvůli níž jsem měl občas problém sehnat pohodlnou botu v nártu) obepnuly naprosto dokonale. Jejich skvělý komfort a nízký sklon pro přirozený běh společně s agresivním vzorkem mě doprovází během většiny dlouhých tréninků, které v přípravě absolvuji.

Ze závodních jsem si velmi oblíbil Salomon S Lab Sense Ultra. Mým úzkým nohám padly dokonale, a jak již plyne z názvu, na dlouhé ultratrailové závody jsou jako stvořené. Nově v mém botníku přibyly ještě Columbia Montrail Fluidflex F.K.T. II. Jejich první testování proběhlo rovnou formou závodu a běžet 150 km v nových botách nebyl jeden z mých nejlepších nápadů. Věřím ale, že vzhledem k jejich lehkosti, dostatečné tlumivosti a skvěle držícímu gripu za téměř jakýchkoli podmínek si v mém běžeckém botníku najdou místo někde hodně v popředí.

Přizpůsobuješ běhání také stravu? Máš pocit, že to, co jíš, ovlivňuje tvůj výkon?
Od doby co běhám, jím určitě jinak. Ale nijak zvláštně. Jím vše, na co mám chuť! Snažím se jíst pravidelně. Občas to vypadá, že jím pořád :-). Rozhodně přibylo ovoce a trochu i zeleniny (tu však od dětství moc nemusím :-D). S tím pociťuji určitě o něco více energie než dříve.

Když se ti ráno opravdu nechce vyběhnout, co tě zaručeně vytáhne z postele? (A jak to, že to nezafungovalo před letošním Brněnským masakrem? :-D)
Zákeřná otázka! :-D Na závody normálně nezaspávám. Celkově spím málo a když toho zrovna moc nenaspím den před závodem, což není výjimkou, snažím se alespoň týden před ním chodit o něco dřív než obvykle. Před Masakrem jsem měl náročný den a šel jsem spát ještě později, než jsem chtěl. Asi mi to nebylo souzeno. Jindy mě tedy z postele vytáhne natěšenost a zvědavost, co mi nový běžecký den zase přinese.

Jak vznikla tvá spolupráce se Sanasportem? V čem je pro tebe přínosem?
Vznikla na doporučení jedno z mých bývalých trenéru ze SRTG Brno (Spartan Race Training Group) Martina Dvořáka. Tímto bych mu rád poděkoval. Přínos vidím především ve stabilním zázemí. S kluky ze Sanasportu se teprve seznamuji, ale většinou nás pojí dohromady společné běžecké cíle/závody a příprava na ně.

Chystáš se s námi na UTMB. Jak se na závod těšíš?
Vlastně ani nevím, kdy poprvé jsem tento pojem zaznamenal. Co si ale dobře pamatuji je, že jsem řekl, že do Chamonix rozhodně jednou chci a UTMB prostě poběžím. Byla to tzv. láska na první pohled. Hned jsem si tedy začal zjišťovat informace a plánovat kvalifikační závody pro získání bodů. Letošní ročník jsem bedlivě sledoval. Měl jsem spousty favoritů a oblíbených běžců. Doufám, že příští rok budou mí kamarádi a známí sledovat online zase mě :-D. V životě jsem neměl jasnější cestu a cíl jako je tomu právě teď v běhu. Těším se nepopsatelně.

A potom? Máš ještě nějaký vysněný závod, kterého by ses chtěl zúčastnit?
Po UTMB mě rozhodně láká Marathon Des Sables, což je přibližně 250 km dlouhý závod napříč Marockou částí Sahary, rozdělený do 6 etap. Panují zde extrémní podmínky, 50stupňová vedra, minimální vlhkost vzduchu a silný vítr. Rovněž mě lákají ultratraily v Americe, například Western States Endurance Run nebo Badwater Ultramarathon, tedy dva z nejtěžších 100 mílových závodů na světě. Samotné Spojené státy mě nikdy nelákaly, v rámci závodu bych se tam ale klidně vypravil. Na tyto závody mám však ještě spoustu času, rád bych k nim postupně běžecky a především psychicky dozrál.

Kdo je tvůj běžecký vzor? Kdo tě inspiruje?
Nikdy jsem neměl vyloženě vzor ani taneční ani běžecký. Spousty tanečníků jsem však obdivoval a některé běžce nyní obdivuji. Killian Jornet, François D’Haene, Ryan Sandes, Scott Jurek, Karl Meltzer nebo Rachid El Morabity jsou v ultratrailovém světě velmi zvučná jména. Jejich majitelé dokázali mnohdy až neuvěřitelné věci. Chtěl bych být jednou stejně neuvěřitelný pro své blízké :-)

Věříme, že budeš! :-) Děkujeme za odpovědi a přejeme mnoho běžeckých i neběžeckých úspěchů.

O Titovi u nás rozhodně ještě uslyšíte. Pokud se vám na to nechce čekat, sledujte ho na Facebooku.

A pokud vás zajímá běhání dlouhých tratí a rádi byste si to také vyzkoušeli, mrkněte na naše videa ze seriálu Můj První Běh, kde se dozvíte vše, co potřebujete vědět o ultramaratonu.