info@sanasport.cz Odpovíme do 24 hodin

Běh v extrémních podmínkách

15. 07. 2013
Mezi extrémní podmínky můžeme zařadit všechno, co se nějakým způsobem vymyká standardu – běh do příliš velkého kopce, příliš mnoho sněhu, příliš alkoholu v krvi nebo příliš rychlou skupinu spoluběžců. Dnes se zaměříme na externí počasí, konkrétně vedro.
Běh v extrémních podmínkách

Běh v horku

Čistě analyticky máte základní dvě možnostibojovat s vedrem, nebo se vedru vyhnout. Vyhnout se mu můžete tak, že buď si dáte další zmrzlinu a půjdete běhat jindy, nebo si zmrzlinu nedáte, vyzbrojíte se lahvema vody a půjdete běhat jinam, kde je horko aspoň o trochu menší.

Druhé řešení pro mě osobně přináší jeden z nejkrásnějších zážitků při běhání. Ve městě je vedro, tak odpoledne vyběhnu na hřeben hor (těch, které nějaký hřeben mají, tedy ne do Beskyd) a běžím po něm. Město se dole smaží, zatímco já si běžím v příjemné teplotě s výhledem do kraje. Před setměním doběhnu domů a večerní vychlazený škopek chutná ještě lépe než obvykle.

Co ale dělat, když se horku vyhnout nemůžete nebo nechcete (třeba kvůli tréninku na závod ve vedru)? Za prvé je potřeba říci, že výkon organismu v takových podmínkách vždy představuje zátěž, a je na zvážení, zda případné zlepšení získané tréninkem převáží riziko ze zátěže. Pokud ano, zaměřte se spíše na kvalitu (tj. udržení tempa nebo úsilí) než na kvantitu (počet úseků, délka). Jestli se vám trénink nedaří tak, jak byste si představovali, raději jej ukončete, a/nebo počkejte na vhodnější podmínky.

Při běhání v horku je potřeba se bránit především dvěma jevům – dehydrataci a přehřátí.

Dehydratace

To je jasné, ztráta vody. Zabráníte jí tak, že budete pít, že? Omyl. Je-li vedro, dehydrataci nezabráníte, můžete ji jen omezit. Při vytrvalostním tréninku není problém vypotit přes dva litry za hodinu, naproti tomu tělo je schopné zpracovat zhruba poloviční množství tekutin. K dehydrataci tak nevyhnutelně dochází, o to více je třeba se po tréninku dopít.

Přehřívání

Tělo se nestíhá ochlazovat pocením a tak se přehřívá. Když nestíhá pocení, pomůže polévání studenou vodou - za předpokladu, že je k dispozici.  Nejefektivnější je chladit hlavu (prostě zachovat chladnou hlavu), za krkem a chodidla. Teoreticky poměrně jednoduché, proveditelnost je horší. Často není voda nebo jí není tolik, navíc polévání s sebou nese zvýšené riziko puchýřů (u nohou) a vlhka (když si polejete hlavu, voda vám někam steče…). Částečně tomu můžete předejít dobrým funkčním prádlem a naplánování trasy tak, aby se voda dala průběžně doplňovat. I tak je opravdu klíčové trénovat opatrně, postupně a zátěž nepřehánět – stačí málo a můžete si přivodit vážné zdravotní problémy, které vás mohou z formy vyřadit na podstatně delší dobu než běžecká opatrnost.

Autor: Pavel Paloncý