O běhu s Pavlem Paloncým

25. 03. 2014
Je konec března, sezóna klepe na dveře, a pokud to s běháním myslíte vážně, je nejvyšší čas si vytvořit co nejlepší plán. V ideálním případě byste si ho bývali vytvořili již loni na podzim a celou zimu podle něj dřeli, nevynechali jediný trénink a šli raketově nahoru. Ale jsme realisté, že... :)
O běhu s Pavlem Paloncým

Ať už se snažíte trénovat sebedůsledněji, občas vám do toho něco vleze. Tu a tam onemocníte, musíte zůstat v práci déle, trochu se protáhne večírek nebo se vám prostě z jakéhokoliv jiného důvodu změní plány. Pojďme se podívat, jak letošní sezónu zvládnout co nejlépe!

Prvním důležitým bodem, který si dnes podrobně rozebereme, jsou cíle. Cíle vás budou motivovat a pohánět vpřed, proto je důležité si je správně nastavit.

S cíli opatrně

Důležité pravidlo při nastavování cílů zní: Nesmí jich být moc. Jeden může stačit, dva jsou fajn, tři jsou strop. To je jedna z mála jednoduchých pravd, které ohledně běhu najdete. Začínáte-li s běháním, může být vaším cílem uběhnout X kilometrů. Pokud se běhání již nějakou dobu věnujete, můžete si vybrat dva či tři klíčové závody, které jsou pro vás důležité. Může to být velký běžecký závod, ale taky obyčejný pouťák, protože se prostě běží ve vaší vesnici a chcete to „těm druhým“ pořádně natřít.

Dva závody ve stejný víkend se dají počítat jako jeden, stejně tak dva závody ob víkend. V maximální palbě tak budete mít tři důležité bloky během roku. Tím dostane sezóna základní tvar.

Měřitelné, reálné a přiměřené

Jak poznáte, že jste dosáhli cíle? Pokud to jste schopni určit, je cíl měřitelný, což je přesně to, co potřebujete. Proto doporučuji si i pro cíle typu „uběhnout X km“ si stanovit nějaký čas. Když nestanovíte žádný čas, jak rozlišíte běh a chůzi?

Reálné a přiměřené: Sedíte-li právě na gauči, lámete už třetího lahváče a napadlo vás, že byste chtěli vyhrát ultramaraton, to není cíl. To je sen. Cíle by měly být takové, že když do toho pořádně šlápnete, tak jich spíš dosáhnete, než nedosáhnete. Zní to dost abstraktně, ale věřím, že chápete, o co jde. Naopak, pokud byste cíl mohli splnit z fleku, taky to není moc cíl, hm?

Soupeřte sami se sebou

A ještě jedna důležitá poznámka: Není dobré si stanovovat cíl ve vztahu k někomu dalšímu. Např. „porazit Frantu“. Ne, že by soutěžení nedodávalo běhání pořádné grády (a je vždycky příjemné porazit soupeře), ale není to vhodné jako hlavní cíl. To je spíš takový bonus.

Protože co když Frantu vyhodí z práce, nebude mít co dělat a začne to drtit jak drak? To mu s největší pravděpodobně nebudete stačit. Tedy nehodláte-li také podat výpověď. Nebo naopak chudák Franta střetne trabanta a zlomí si nohu. To potom asi nebude moc soupeření. Nebo se prostě jen nepřihlásí na váš vysněný závod, a jak potom zjistíte, jestli jste svého cíle dosáhli?

Cíle vám tedy pomohou vytvořit kostru roku a sezónu dobře naplánovat. V příštím díle se podíváme, čím „vyplnit“ čas mezi důležitými body. Jestli pořád závodit o sto šest, trénovat nebo naopak odpočívat…

Autor: Pavel Paloncý


  Máte nějaký dotaz? Potřebujete pomoct? Zavolejte nám na +420 530 317 075

 

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.