info@sanasport.cz Odpovíme do 24 hodin

Terezin běžecký deník 17: Kdyby boty mohly vyprávět

26. 09. 2014
Aby mě moje Asicsy nepomluvily, že se mnou nevytáhnou paty za hranice města, dopřála jsem jim trochu kultury a brala je přes léto na nejrůznější výletování. Kromě klasických tras se tak proběhly třeba v Třebíči podél řeky, v Telči u zámeckých rybníků, po poděbradské běžecko-bruslařské magistrále a po spoustě nejrůznějších lesů, parků a hvozdů.
Terezin běžecký deník 17: Kdyby boty mohly vyprávět


To si tak jednou vyrazíte zaběhat...

Byla jsem si v nich zaběhat taky třeba na Ručníkový den (rovnou z akce, takže i s tím ručníkem - sice jsem asi trochu vypadala jako magor, ale hodil se), první slunečný „jarní den“, který přišel někdy v únoru, na Velikonoce (pro srovnání – loni jsme na ně na stejném místě běžkovali) i celkem nedávno do lesa, kde jsme zakopávali o hřiby natolik, že na běh plynule navázala houbařská výprava s výsledkem vrchovaté přepravky. A pětihodinového čištění. A tak dále.

Quo Vadis?

Což mě přivedlo k myšlence, jaká je škoda, že v sobě běžecké boty (nebo ostatně jakékoliv jiné boty) nemají zabudovanou GPS a nějaké záznamové médium, které by se na konci života dotyčných botek dalo někam vyexportovat a prohlédnout. Výsledek by mě vážně zajímal – a to teď ani nemyslím ani boty všelijakých ultra a trail běžců, které za jeden závod vidí zhruba tolik, jako většina ostatních za rok, ale prostě takové ty obyčejné, amatérské běžecké boty, které se na trasu vydávají párkrát do týdne.

Ono se to totiž nezdá, kilometry přibývají postupně, ale pěkně se nasčítávají a nabalují zážitky… Až se za chvíli člověk sám nestačí divit, co že to za ten rok všechno vlastně absolvoval.

Co by vyprávěly ty vaše? Berete je s sebou i při výletech a výjezdech někam, kam nejedete jen primárně za během, nebo jim musí stačit domácí trasy? A jakou největší exotiku s vámi absolvovaly? Zkuste si vzpomenout, nepochybně se budete usmívat.