Ultramaratonec Tadeáš: "Běhám do práce, šetří to čas"

27. 07. 2017
Tadeášovi je 22 let a už má v nohách pěkných pár "kil", tedy ultra-trailových běhů v délce 100 a více kilometrů. Krom toho, že ho můžete potkat na naší brněnské prodejně a osobně se s ním poradit při výběru bot, se Tadeáš také stal naším ambasadorem. Přečtěte si, jak se k ultra-trailu dostal a co mu distanční běhy přinášejí.
Ultramaratonec Tadeáš: "Běhám do práce, šetří to čas"

Tadeáši, tvou vášní jsou ultra-traily. Kdy a jak ses k běhání tak dlouhých tratí dostal?
Já vlastně nějak klasický jogging přeskočil. Po asi dvou a půl měsících, co jsem přesedlal z cyklistických treter do běžeckých tenisek, jsem si střihnul lednovou 24 hodinovku na Lysé hoře. Vzpomínám si, že jsem musel dokládat potvrzení rodičů a málem jsem tam umřel na bolest nohou. :D Pak jsem měl zase běžeckou pauzu, jezdil jsem na kole a začal boxovat. Vlastně neběhám nikterak dlouho. Dá se říct, že letos je to asi 3. sezóna.

A jak ses vlastně dostal k běhu obecně?
Odmala jsem hrál fotbal. Byl jsem ale děsný antitalent. Zároveň mě vždycky fascinovala silniční cyklistika. Asi v 16 letech jsem se na fotbal vykašlal, šel na brigádu a koupil si svou první silničku. Jenže přes zimu se moc jezdit nedalo, tak jsem začal běhat.

Jak v současnosti vypadá tvůj běžný trénink? Kolik toho průměrně naběháš za týden?
Hodně záleží na fázi přípravy. A taky na časových možnostech. Skloubit běh, práci a školu je někdy těžké. Každopádně mezi tréninkovými bloky zařazuju tzv. flákací týden. To naběhám do 80 km. V objemové fázi přes zimu to někdy přešvihne 160-180 km týdně, většinou v kopcích. To mám potom pocit, že opravdu nedělám nic jiného, než běhám. :-) Na jaře potom zařazuji silničku. To je srdcovka, bez ní by to nešlo. Důležitá je i regenerace. Sauna, masáže… Někdy to jde ale bohužel trochu do pozadí, času je opravdu málo.

Stalo se ti někdy, že ti třeba ujel autobus, tak sis prostě třeba pár desítek kilometrů někam doběhl?
Takhle spontánně nikoli. Někdy jezdím z Brna domů, do Frýdku, na kole. Nebo běhám do práce a z práce, to dá taky pár desítek km. Je fajn to takhle spojit, protože tím člověk ušetří poměrně dost času.

Troufáš si odhadnout, kolik km máš v nohách od začátku své běžecké kariéry?
Netroufám. Ale řekl bych, že to bude mnohem méně, než si myslím. :-)

Jaké to je běžet ultra-trail? 
Není ultra jako ultra. Dá se běžet 45 km po rovině v lese a taky to parametry spadá pod „ultra-trail“. Jsem ale houby běžec, víc mi vyhovuje vzdálenost okolo stovky, velké převýšení a technická náročnost. Když se k tomu přidá déšť a bláto, jsem ve svém živlu. Běžet takové pořádné „kilo“ je jako prožít několik intenzivních dnů svého života v 15 hodinách. Je to něco jedinečného.

Míváš během něj někdy krize, a pokud ano, jak je řešíš?
Samozřejmě k tomu patří i krize, bez nich by to nebyla taková sranda. Zaručený recept na krizi nemám. Když je to klasický „hlaďák“, musí do sebe člověk akorát něco dostat. Horší je, když to žaludek nepřijímá. Jednou jsem se z takové kardinální krize nemohl dostat asi pět hodin. Pokud ale funguje psychika, dá se překonat každá. :-)

Sníh? Žádný problém!

Co tě na tom nejvíc baví, jaká je tvá motivace?

Mám rád hory, přírodu a svým způsobem i samotu. Někde pod tlustou vrstvou lenosti mám v krvi asi schováno trochu extrému. Samotné závody jsou sice důležité, ego tam dostává pořádně nakrmit. Nesmí to ale přerůst člověku přes hlavu, důležitější je mít radost ze samotného pohybu v horách. A navíc jsem absurdně pomalý, ale na dlouhých distancích se to naštěstí relativně smaže. :-)

Podepisuje se běhání dlouhých tratí na tvém zdraví, ať už v dobrém nebo ve špatném?
Určitě podepisuje. Moc nebývám nemocný, lépe zvládám únavu, do jisté míry i stresové situace. Co se týče špatných vlivů, běžecká zranění se mi nevyhýbají. Neřekl bych ale, že je to záležitostí čistě dlouhých distancí. U běžců na kratší tratě, hlavně silničářů, kteří hoblují asfalt, je při vyšší intenzitě riziko zranění vyšší. Na dlouhých tratích je fajn, že se do dobré formy člověk dostane takovým pomalým popobíháním a klusáním. Obecně se dá říct, že čím je úroveň více výkonnostní, tím více musí člověk trénink kompenzovat.

Může běhat ultra-trail kdokoliv, nebo jsou důležité nějaké parametry, ať už z hlediska fyzičky, psychiky či lidských vlastností?
Když takové závody běhám já, může opravdu kdokoli. :D Samozřejmě je fajn, když se jde člověk před stokilometrovým závodem párkrát proběhnout nebo vyšlape nějaký ten kopec. Podle mého názoru je ale zvládnout takový závod v časovém limitu mnohem jednodušší, než zaběhnout 10 km za 35 minut. Z hlediska psychiky a lidských vlastností asi ultra-trail přitahuje určitou skupinu lidí. Na druhou stranu tyto závody samotnou osobnost taky hodně formují.

Jak zformovaly tebe?
Myslím, že dokážu být mnohem trpělivější než dřív. Navykl jsem si být dlouho sám, rád vyjedu třeba do Tater, kde tři, čtyři dny trénuju a bavím se jen s kamzíkama. Na druhou stranu mi potom dělá problém prostředí, kde je víc lidí, nedej bože si se všema muset povídat. Další podstatnou věcí, kterou mi běhání dalo, je posunuté měřítko. Problémy nejsou tak velké, 30 km je v podstatě kousek a 10 hodin chvilka.

Vyžaduje běhání ultra-trailů nějakou speciální přípravu co se týče výživy?
Tady platí jednoduchá matematika. Čím je člověk lehčí, tím méně energie ho pohyb stojí. Snažím se jíst zdravě a držet si zhruba správný poměr sacharidů, bílkovin a tuků. Moc to ale nehrotím. Jím vše. Základ tvoří zelenina, rýže, těstoviny, vejce, sýry, občas maso. Sním ale i hodně ovoce a po závodě nemám problém popravit půl kila zmrzliny, celou pizzu a v noci, když nemůžu spát, si zajet třeba do mekáče. :-D

Co si neseš s sebou během závodu?
Ta samá matematika. To znamená povinnou výbavu, tolik vody, abych nezkolaboval, a jídla, abych neumřel hlady. Nemám formu na to, abych mohl tahat kdovíjaké množství věcí. :D Když to jenom trochu jde, jezdí se mnou support crew, která se o mě postará na občerstvovačkách. Je to jako když přijede formule do depa. Ušetří to hodně času i energie.

Tým je tým

V jakých botách běháš?

Ve skříni mi leží asi 25-30 párů, takže hodně těžká otázka. Ze silniček mám nejraději Adidas Adizero Boston, z krosovek jednoznačně X-Talon 212 od Inov-8.

Jaký je tvůj běžecký cíl do budoucna?
Minulá sezóna mě hodně vytrestala co se týče zranění. Takže být hlavně zdravý a běhat, jezdit na kole, prostě sportovat. Je mi 22 let, na vrchol v tomto odvětví mám ještě aspoň 10 let, není kam spěchat.

(Že si Tadeáš může ultra-traily užívat ještě opravdu dlouho, se přesvědčíte v článku Jak na běh, když roky přibývají)

Máš nějaký běžecký vzor?
Vzor ani ne. Snažím se jít svou cestou. Těžko říct, jestli je to dobře. Každopádně někteří běžci jsou mi sympatičtější než jiní. Rád mám Zacha Millera, líbí se mi jeho pojetí závodění: „Buď to těsně vyjde, nebo těsně nevyjde. Každopádně na konci ve mně nic nezbude…“

Co je tvůj nejnezapomenutelnější zážitek z běhání?
Asi loňská Beskydská sedmička. Měl jsem problém s okosticí, dva měsíce jsem trénoval přes bolest. Navíc parťák měl od 20. km problémy, tak jsem ho tahal na gumě. Nakonec jsme i přes všechny ty problémy doběhli na důstojném 8. místě, jenom minutu za mým největším kamarádem a rivalem Radkem Chrobákem, o kterém jsem myslel, že už dávno v cíli přijímá gratulace fanynek.

Další silný moment byl na letošní Malofatranské stovce, kdy jsem spadl na zadek a nekontrolovatelně klouzal po blátě dolů. Později, když jsem se díval na záznam ze sporttesteru, v jednom momentu jsem tam dosáhl rychlosti 58,5 km/h. Docela adrenalin…

(Přečtěte si celý Tadeášův report z Malofatranské stovky. Emoce z něj jen stříkají!)

Kdybys chtěl lidi přilákat k běhání podobně dlouhých vzdáleností, co bys jim řekl? Proč by měli začít běhat ultra-trail?
Tady se asi hodí dva mé oblíbené citáty, které na sebe nepřímo navazují. První je: „Všechno, co jsi o sobě chtěl vědět, se dozvíš během 42 195 m .“ Druhý potom zní ve volném překladu zhruba takto: „Maraton je pro slečinky, pokud to myslíš vážně, běžíš, dokud ti nezačnou selhávat orgány…“ Ve zkratce se dá říct, že zhruba po 50. km se člověk dostává do úplně jiné dimenze bytí. Běhání je levnější než drogy! :-) Ne, je fajn nebrat se moc vážně, běhat tak, aby to člověka bavilo a aby byl zdravý. Potom už nesejde na vzdálenostech nebo časech.

Díky za inspiraci a přejeme lehký krok!

Tadeáše znáte mj. jako hrdinu z našich videí :-)

Jen trénink nestačí. Obujte se do úspěchu!


Co říkají naši zákazníci?

Další uživatelské recenze »
Standa Přidáno: 17. října 2017
100 %
Doporučuje obchod

Doporučuji

  • široká nabídka kvalitních značek , komunikace
Ověřený zákazník Přidáno: 26. září 2017
100 %
Doporučuje obchod
  • Přehlednost webových stránek, jasná velikost bot (i s délkou v cm)

  Máte nějaký dotaz? Potřebujete pomoct? Zavolejte nám na +420 530 317 075

 

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.